Amazonie zabírá 56% celkové rozlohy Brazílie, ale žije zde jen asi 7% z celkového počtu obyvatel. Lidé žijí hlavně v okolí měst, kterých tu opravdu není mnoho. Amazonský deštný prales je největší džunglí na světě s nejbohatší flórou a faunou. Celá síla oblasti pochází z Amazonky, která každoročně zplavuje tisíce km2 vodou. Hlavním městem Amazonie je Manaus, které získalo své jméno podle původního indiánského kmene Manáo. Místo bylo kolonizováno kolem roku 1657 a největšího rozmachu došlo v letech 1890 - 1920 v době kaučukového boomu, kdy kaučukoví baroni nechali vystavět ohromné paláce. Dnes je město Manaus důležitým obchodním přístavem exportu zemědělských a lesních produktů. Bylo zde vystavěno moderní letiště s centrem duty free shops. Manaus ležící na břehu řeky Rio Negro je důležitým centrem ekoturistiky. Je jakýmsi portálem do amazonského deštného pralesa a jeho mystérií. Zajímavé je v době odlivu místo praia de Ponte Negra, kde se setkávají světlé vody Amazonky s šedými vodami ria Negra. V Manaus sídlí Národní institut pro výzkum v Amazonii, který ve svém komplexu botanických a zoologických zahrad shromažďuje rostliny a živočichy tohoto regionu, včetně těch, jimž hrozí vyhubení. Největší říční souostroví na světě, Anavilhas, se skládá ze 400 ostrovů, stovek řek, jezer a bažin a leží na rio Negro nedaleko Manaus. Zabírá 350 000 hektarů, je pod ochranou federálního zákona a je nazýván rájem biologů a ekologů.
Brazílie
Rozkládá se mezi rovníkem a jižním obratníkem, což sebou přináší různorodé klimatické činitele: nadmořská výška, rozdělení srážek, vlhkost vzduchu, říční systémy, vegetace, vliv oceánu, velikost a směr proudění vzduchu. Klima lze označit jako tropické s průměrnými ročními teplotami 22 °C.
Nejvyšší průměrné teploty 28 °C jsou v brazilské buši na severovýchodě země. Závažným problémem této oblasti je střídání dlouhých období katastrofálního sucha s katastrofálními záplavami. Nejnižší teploty 16 °C je dosahováno na jižních náhorních rovinách. Brazílie je největší zemí na světě. Rozčleňuje se na tři základní krajinné útvary. Amazonskou nížinu, Guyanskou a Brazilskou vysočinu. Horká a vlhká Amazonie, suchem sužovaný severovýchod a klimaticky příznivý jih jsou stručné charakteristiky přírodních podmínek, které výrazně ovlivnily rozmístění obyvatel a hospodářský rozvoj oblastí této rozlehlé země. V průběhu třetihor při vrásnění v Andách zaplnila Amazonka velké jezero, a později se prodrala až k Atlantskému oceánu. Amazonka je největší řeka na světě, na dolním toku je až 25 km široká a více než 60 m hluboká. Má více než 1000 přítoků. Její povodí zahrnuje celé dvě pětiny Jižní Ameriky.
V Guayanské vysočině se nachází nejvyšší hora Brazílie, Pico da Neblina, která dosahuje nadmořské výšky 3 014 m.
Brazilská vysočina se také nazývá Planalto, je tvořena krystalickým základem. Jejím centrem je náhorní plošina Goiás s hlavním městem Brasília. Na jihovýchodě má ráz divokého pohoří.Bohatství brazilské fauny a flóry je obrovské, některé druhy se vyskytují jenom v Brazílii (motýli, ptáci). Nejznámější brazilskou přírodní rezervací je Pantanal, který zabírá plochu shodnou jako polovina území Francie, cca 230 000 km2. Největším světovým pralesem je Amazonie, zabírá cca 42 % brazilského území.
Mezi nejdůležitější vodní toky patří:Amazonka (6275km), Sao Francisco,Araguaia,Paranaíba a Tocantins.
Gyuanská vysočina patřící ke geologicky nejstarším částem Jižní Ameriky vystupuje až do výšky 3000 metrů. V pohoří Serra Imeri se tyčí nejvyšší brazilský vrchol Pico da Neblina (3014 m).
Amazonka
S délkou 6516 km je Amazonka nejvodnatější vodní tok na Zemi. V tomto říčním systému se nacházejí tři typy říční vody. Voda se dělí podle barvy na čirou, černou a bílou. Typický je i původ každého druhu vody. Jílovitě žlutá, kalná bílá voda řek jako Rio Amazonas, Rio Solimoes, Rio Madeira, Rio Purus, Rio Jurua nebo Rio Ucayali - pochází ze západu Jižní Ameriky, z And. Většími řekami s čirou vodou jsou Rio Araguaia, Rio Xingu nebo Rio Tapajos - přitékají z jihu do Amazonky. Rio Negro, jedna z nejvýznamnějších řek Brazílie, patří k řekám s černou, průhlednou, kávově hnědou vodou. Černá voda je průhledná, chudá na rozpuštěné minerálie a nerozpustné částice, obarvená vysokým obsahem huminových látek z tlejících rostlin. Tato voda má hodnotu pH 4,5 až 6,0, nepatrnou vodivost a také nepatrnou celkovou tvrdost. Všechny tyto řeky vtékají ze severu do řek s bílou vodou. Smícháním těchto dvou druhů vod vznikají ideální životní podmínky pro ryby. Řeky s bílou vodou přivádějí z hor nespočetné množství sedimentů a minerálů. Ty jsou říčními systémy dopravovány z And do Atlantiku. Řeky s černou vodou, jako Rio Negro, mají průměrnou hodnotu pH 4,5, tak řeky s bílou vodou se dostávají nad 6,5.
Z Amazonské nížiny, největší tropické nížiny na světě, patří Brazílii 2,4 milionu km2.
Třetí velká oblast, Brazilská vysočina, vystupuje zvolna z jižního okraje amazonské pánve a sahá až na jih země. Můžeme ji rozdělit do čtyř oblastí: severovýchodní, středozápadní, jihovýchodní a jižní Brazílii.
Severovýchodní Brazílie je co do tvaru povrchu mírně zvlněná vysočina.
Na středozápadě spadají vrstvy hornin k řece Paraná. Na východ od řeky Paraguay se prostírají nížiny Pantanalu, které se při záplavách mění v bažinatý kraj s tisíci jezery. Na jihu končí Brazilská vysočina u Rio Grande do Sul strmým, k jihu obráceným příkrým úbočím až 600 m silné čedičové plošiny.
Skoro celou amazonskou pánev a část východního pobřeží pokrývá stále zelený tropický deštný les. V západní části střední Brazílie na něj navazuje oblast vlhkého lesa, která přechází v Campos Cerrados, vlhkou savanu s keři a travnatými oblastmi. Pro východní část střední Brazílie jsou typické trnité keře a sukulenty. Na severovýchodě, který je extrémně chudý na vodu, se rozšířila polopoušť porostlá převážně sukulenty. Na pobřeží rostou místy mangrovníky.
